white moon | [christmas special~]

24. prosince 2015 v 18:00 | adís. |  jednorázové.
Vánoční Special je tady!
Veselé Vánoce, minna! ^^) |ˇˇ


Zabořil čumákem do krystalového sněhu a celou vahou se převrátil na studené krystalky, které mírně zakřupaly.
Je to zvláštní... říkala jsem si v duchu a podívala se na měsíc, který se mi čím dál více podobal zaoblenému kruhu.
Vyvolal ve mně poněkud silnou touhu výt. Už chápu, proč Nick zahrabal necelou hlavu do sněhu, jako pštros do země.
Sehnula jsem se k němu a podrbala ho za uchem, i když vím, že v této podobě a fázi je nebezpečný, stejně jako já. Ale jsem jeho omega. Sám to dokázal, ale nevím, co si o tom myslí vlk v něm.
"Nicku," zašeptala jsem jeho jméno. Začínala jsem cítit tu svádící sílu a příjemnou hudbu.
Zakňourala jsem pod návalem měsíce a blížícímu se úplňku, kdy je těžké udržet vlkodlaky na uzdě.
Tmavě hnědý vlk vzhlédl a se studeným čenichem se přesunul ke mně. Viděla jsem -ne li cítila-, jak s tím bojuje, ačkoliv by neměl. Až teď jsem si uvědomila, že vyslovovat jeho jméno byla chyba.
Natáhla jsem trochu -ale přece- ruku, kterou mu položila opatrně pod bradu. Vím, že riskuji, ale uklidňuje to mě i mou vlčici natolik, abych se nepřeměnila a jak vidím, uspokojilo to i Nicka.
Koleny jsem byla opřená o zem, která mě začala studit. Pohladila jsem ho po hebké srsti a rázem ztuhla. Zase jsem zakňučela a v hrdle cítila, že za chvíli výt opravdu začnu.
Nick to poznal. Se silou vůle se přikrčil a začal bolestně naléhat. Slyšela jsem, jak se snaží udržet dech, aby nevykřikl. Z vlastní zkušenosti vím, jak je proměna pro vlkodlaky bolestivá. Narozdíl od kožoměvců, kteří se měnili na kojoty v Tri-Cities, kde také jeden z posledních žije, je jejich proměna rychlá a bezbolestná.
Vždy mě fascinovalo, jak na sobě dokázal přičarovat kus oblečení, nejlépe a nejčastěji kalhoty. Ani se nedivím, když je synem čarodějky.
Vlkodlačí tělesná teplota je tak vysoká, že by mohli chodit i bez oblečení, pokud by to ovšem bylo vůbec možné. Dnes ale určitě ne, bezproblémově by se stali terčem posměchu a vystoupili by mnohem rychleji na veřejnost.
Jeho svaly se napínaly při každém dechnutí a vidělo se, že dřel, aby získal svou lidskou podobu, kvůli nastávající družce, která přežívá svým druhým rokem s úplňkem nad hlavou a která se neumí zachytit za něco, aby neztratila kontrolu úplně.
Teplý dech se mu srážel se studeným vzduchem a vytvářel tak obláčky, které se hned vytratily. Oči mu začínaly jasně chytat oříškově hnědou.
Díval se mi upřeně do očí a pomáhal mi tak se soustředit. Pak se sehnul a s malým držícím se úšklebkem přitiskl moje čelo k jeho. Otevřel doširoka oči, které měl zavřené a ukázal mi tak kouzlo vlkodlačích očí; svítily mu jako hvězdy na nebi a tančili v nich malé žluté skvrny.
Soustředěním na něj jsem dostala třepavku. Blížící se úplněk jsem začala vnímat jako ducha - věděla jsem, že tu je, ale ignorovala jsem ho.
Nick vzdychl a řekl: "Bratr vlk se rozhodl."
To mi stačilo k tomu, abych mohla konečně pořádně zavýt.

Takový... drabbles jako dáreček pod "stromeček". ^^/ :P
Adís
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elyrose / Saomy | Web | 27. prosince 2015 v 16:00 | Reagovat

Jéééj, bolo to krásne Adís :3, táto časť ma veľmi potešila :). Milujem vlkolakov a ten opis bol proste veľmi pekný :).

2 Wek | Web | 27. prosince 2015 v 21:03 | Reagovat

úžasný popis :3 vážně se mi moc líbí, miluju vlky :3

3 Koko_Chan | E-mail | Web | 29. prosince 2015 v 16:07 | Reagovat

Nááááádhera Adís, ale nejkrásnější na tom byli ti vlci :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama